čtvrtek 29. března 2018

MD: Ahoj, mé nové já!

Jelikož už celkem brzy začne anime k alternativnímu GGO, rozhodla jsem se přeložit krátký prolog, chcete-li, k první epizodě. Jelikož jsou části tohoto příběhu vyprávěné jako by v mysli postavy, odlišila jsem tyto části barevně.




1. Dívka ze „světa střelných zbraní


Monstrum: Gráááár!! (změní se v mnohoúhelníky)
Hráč B: Výbuch?!
Hráč A: Je tu někdo?! Kde jsou?!
Hráč C: Vešli jsme do pasti!!
LLENN: Hjáá!!
Hráč A: Co?! Odkud se tu vzala?! Gngh!! (změní se v mnohoúhelníky)
LLENN: (ztěžka oddychuje) Vyhrála jsem... Tohle je Gun Gale Online - VR hra, která mě nedávno hrozně nadchla. Je to svět střelných zbraní a násilí, divočina, kde do vás lidi střílejí hned, jak si vás všimnou. Tahle roztomilá holčina je mé já v GGO. LLENN. Ale ačkoli jsem tady malinká, tak ve skutečném světě...



2. Sen vysoké dívky


Karen: Uf, moje hlava... cedule toho obchodu je hrozně nízko...
Prodavač: Jste v pořádku, slečno?
Karen: Ehm, no... jo, nic mi není. Nebojte. Stává se mi to pořád. Tohle je mé skutečné já. Karen Kohiruimaki. Ve třetí třídě jsem začala růst jako zběsilá. Teď je mi 19 a měřím 183 centimetrů. Dlouho si ze mě všichni kvůli výšce utahovali a od druhého stupně z ní mám komplexy. Teď jsou to tři měsíce, co jsem odešla z rodného města na Hokkaidu a přišla do Tokia na vysokou... Myslela jsem, že když budu ve městě, změním se... ale jsem stále stejná. A samozřejmě jsem se ani nezmenšila. Nečekala jsem, že se dostanu na tuhle luxusní dívčí vysokou, a tak jsem se na nový začátek v Tokiu těšila! Ale většina studentek na mé nové škole chodila na stejnou střední, takže se všechny znají... A já jsem navíc introvert a je pro mě dost těžké si najít nové kamarády. Takže jsem skončila sama. Nepřidala jsem se do žádného spolku a rodiče mi zakázali pracovat. Prostě jsem střídala školu a domov, školu a domov. Do nekonečna. (povzdychne si) ...Bylo by hezké být zase na druhém stupni jako ty holky tamhle... Jsou mladé, malé a roztomilé. Ne jako já, vysoké, čahounské a neohrabané. Kéž bych tak byla menší...


3. Jak se stát někým jiným

Karen: Takže proč že jsem začala hrát VR hry? No, jednou, když jsem se dívala na zprávy...
TV: VR se otřepaly a stává se z nich velký hit. Možnost zažít fantaskní světy, ve kterých se v podstatě můžete stát svým jiným já, je hlavním důvodem jejich obliby...
Karen: Jiné já... Možná, že když se ve hře stanu někým jiným, pomůže mi to nebýt tak introvertní... Rozhodla jsem zeptat se jedné z mých mála kamarádek z domov, která VR hry hrála, jaké to tedy je.



Miju: Páni, to bych nečekala! Proč by se studentka luxusní vysoké v Tokiu jako ty zajímala o VR hry? Stalo se ti v Tokiu něco? No tak, jen povídej!
Karen: N-ne... jen... jsem myslela, že bych chtěla zkusit něco hrát... A... tobě hry dost jdou, ne, Miju? Mohla bys mě naučit hrát?
Miju: Fakt?! Myslíš to vážně?! Pomůžu ti hrozně ráda! Je skvělý mít hodně kamarádů, se kterými můžeš hrát. No, takže co chceš vědět?


4. Ahoj, ALO

Karen: Zjistila jsem, že moderní VR hry nejsou nebezpečné. No, alespoň ne tak jako tamto SAO. A tak jsem se rozhodla, že jednu nebo dvě hry zkusím. Jako první jsem si vybrala hru, kterou hraje Miju, ALfheim Online.
Miju: Bude se ti tam líbit, slibuju! Je to trochu násilná hra, ale na to si zvykneš. A vůbec, bojovat vlastně ani nemusíš. Můžeš prostě létat v pěkném světě a povídat si s ostatními. Je to fakt zábava!
Karen: Haló... Miju?
Miju (přes telefon): Už sis to nainstalovala?
Karen: Jo. Už se můžu přihlásit.
Miju (přes telefon): Tak si prostě vyber jednu z vílích ras a začni létat úžasným světem ALO!
Karen: Dobře... Začátek... přenosu.


5. Sbohem, ALO

Karen: Co?! Proč?! Proč jsem tak vysoká?!
Miju: Promiň! Zapomněla jsem, že jsi na svoji výšku háklivá.
Karen: Miju, nemůžu si prostě vytvořit vlastní postavu?
Miju: Herní postava je generována náhodně. Jestli chceš novou, budeš ji muset restartovat. Ale to tě bude stát další peníze...
Karen: Ach... možná ALO přeci jen hrát nechci...
Miju: Ten prvotní šok ti to asi zkazil, co? Ale co. To se stává. ...Takže, proč nezkusíš svoji postavu konvertovat?
Karen: Co to znamená?
Miju: No, v podstatě můžeš vzít tu LLENN, cos zrovna vytvořila, a přesouvat ji mezi VR hrami. Pokud jsou tedy vytvořené ze Semínka. Stačí ti jen jedno ID. Tvoje předměty a peníze se nepřenesou, ale máš novou postavu, takže na tom nezáleží.
Karen: Dobře... zkusím jinou hrou.
Miju: Jestli si ještě s něčím nebudeš vědět rady, zavolej mi! Jo! A jestli se mi podaří koupit lístky na příští koncert Elsy Kanzaki, pojedu do Tokia! Takže mě u sebe snad necháš přespat! Díky! Čau!


6. Ahoj, prcku

Karen: Pak jsem vyzkoušela ještě pár dalších her, ale žádná z nich nebyla to pravé ořechové.
Systém: Konvertování postavy...
LLENN: Tohle je už sedmatřicátá hra... Prosím, prosím, prosím, ať to už vyjde...


LLENN: Ano!! To je ono! To je konečně ono! Hra, kterou jsem hledala! Tahle postava je tak roztomilá!
Hráč A: Páni! To je prcek!
Hráč B: Co je to s... ní? Ním? Ani nevím.
Hráč C: Viděli jste to? Děcko v GGO?
Hráč D: Ty vole, však je roztomilá!
Hráč E: To je ta nejmenší postavička, kterou jsem kdy viděl.
Hráč F: To je NPC?
LLENN: Jsem... tak šťastná... Konečně... jsem malinká. Konečně jsem roztomilá... Jsem... Jsem LLENN! To je ona! Mé já, které jsem tak dlouho hledala! Ahoj, malé a roztomilé já!


7. Nepřijde to nazmar

LLENN: A tak jsem se stala LLENN, malinkou holčičkou, která nemá ani 150 cm. Přísahala jsem si, že budu pravidelně hrát GGO a budu si užívat své nové já. A jak byste od hry se jménem Gun Gale Online čekali, je to drsný svět. Svět železa, štěrku a krve. Svět střelných zbraní. Tři měsíce po tom, co jsem s GGO začala, jsem se konečně rozhodla projít tutoriálem. Odešla jsem ze města a začala lovit monstra v divočině... Porážela jsem monstra s nízkou úrovní... utíkala od těch s vysokou... občas jsem umřela... Na netu jsem hledala návody, jak zabíjet monstra, která jsem sama neporazila... A získávala jsem nové úrovně, body jsem dávala hlavně do hbitosti.



Hráč A: Ugh. Co to má na sobě? Z vší té růžové se mi chce zvracet.
Hráč B: Vypadá jako nějaká béčková celebrita.
Hráč C: Je roztomilá...
Hráč D: Roztomilá, jako holka? Určitě je to holka?
LLENN: Hehehe... GGO jsem si užívala po svém.


8. Probuzení růžového ďábla

LLENN: Toho dne zabila LLENN svého prvního hráče. Ach... čaj chutná o dost lépe, když k němu v pozadí hrají písničky od Elsy Kanzaki.
Hráč A: Uf. Tahle lovná oblast je tak daleko.
LLENN: Co?! Lidi?! Míří ke mně! C-co mám dělat? V tutoriálu bylo, že v divočině lidi střílejí jeden po druhém!
Hráč B: Hele, nestěžuj si. Aspoň se nemusíme bát, že by tu byl ještě někdo další.
Hráč C: Můžeme tu sbírat zkušenosti celou noc, aniž by nás někdo vyrušoval.
LLENN: Moment... oni si neuvědomují, že tu jsem? Proč?
Hráč A: Konečně jsme tady...
Monstrum: Gráááár!! (změní se v mnohoúhelníky)
LLENN: Ach! Něco vlezlo do mé pasti na monstra!
Hráč B: Výbuch?!
Hráč A: Je tu někdo?! Kde jsou?!
Hráč C: Vešli jsme do pasti!!
LLENN: Jestli mě najdou, zabijou mě... Takže než dostanou oni mě... musím dostat já je!
LLENN: Hjáá!!
Hráč A: Co?! Odkud se tu vzala?! Gngh!! (změní se v mnohoúhelníky)
LLENN: (ztěžka oddychuje) Vyhrála jsem... Ale... proč mě neviděli? Moment... že by moje růžové oblečení nějak splynulo a fungovalo jako kamufláž? Zajímavé... toho bych mohla využít...


9. A...

LLENN: Od toho dne jsem se rozhodla nepřitahovat pozornost a přestala jsem ve městě nosit růžovou. Jen pro jistotu. Když teď odejdu z města, převléknu se do své rozkošné růžové uniformy a vydám se na lov monster. Ale když si všimnu dalšího hráčů... zapomenu na monstra a zaměřím se na své nové cíle. Tak! To je příběh o tom, jak jsem zjistila, jak moc může PvP být. Docela jsem se i proslavila. Jsem záhadný PKer, který číhá v poušti! Nazývají mě „Růžovým ďáblem“. To v té době jsem se poprvé setkala s Pitohui, také hráčkou GGO. A také... Tehdy jsem se doslechla o turnaji Squad Jam...
Pokračování v anime SAO Alternative GGO!

Žádné komentáře:

Okomentovat